Kortikoidy předepisují lékaři především při stavech, kdy je potřeba tlumit nežádoucí aktivitu vlastního imunitního systému. Mají výrazný protizánětlivé a antialergické účinky. Patří mezi léky s prokazatelnými vedlejšími účinky, ale dobrá zpráva je, že i tyto se dají zmírnit.
Kortikosteroidy jsou steroidní hormony vytvářené kůrou nadledvin. Jejich syntetická forma, kortikoidy, jsou v medicíně využívány především pro svůj protizánětlivý, imunosupresivní a protialergický účinek. Jsou tedy používány především při stavech, kdy je potřeba tlumit nežádoucí aktivitu vlastního imunitního systému (autoimunitní onemocnění nebo chronické záněty). Kortikoidy se podávají například v léčbě:
Laickou veřejností bývají velmi negativně vnímány, všeobecně rozšířená je obava z nárůstu hmotnosti. Vedlejší účinky užívání kortikoidů nejsou však omezeny jen na přírůstek hmotnosti. Samozřejmě záleží na dávce a délce podávání kortikoidů. Čím delší užívání a vyšší dávky, tím je riziko vyšší. Aby byly vedlejší účinky co nejvíce minimalizovány, je potřeba při léčba kortikoidy respektovat některá pravidla.
Typickým projevem déletrvající léčby kortikoidy je měsícový obličej, kdy se tuk ve zvýšené míře ukládá tuk v oblasti hlavy. Dalším místem zvýšeného ukládání tuku je oblast břicha. Ruce a nohy bývají naproti tomu nápadně štíhlé.
Rada: základem je vyvážená strava s dostatečným příjmem bílkovin a zeleniny. Jako prevence hladu se osvědčuje pravidelný jídelní režim rozdělený do více denních porcí a upřednostňování „hutných“ potravin bohatých na vlákninu. Vláknina jednak sytí, jednak konzumace potravin s vyšším obsahem vlákniny „zabere“ více času. Je rozdíl, zda si dáte k večeři hamburger z fast foodu, který sníte na 3 kousnutí, nebo si vezmete krajíc žitného chleba, misku tvarohové pomazánky a velkou kedlubnu. K dojídání skvěle slouží zelenina, tu je vhodné mít stále při ruce.
Rada: základem je dostatečný příjem bílkovin a přiměřená fyzická aktivita. Příjem bílkovin by měl činit minimálně 1 g/kg tělesné hmotnosti/den. Vzhledem k tomu, že řada potravin bohatých na bílkoviny je zároveň zdrojem nasyceného tuku (jeho nadbytek zvyšuje hladinu cholesterolu a přispívá k onemocnění srdce a cév), je důležité si vybírat méně tučné mléčné výrobky (vysoký obsah bílkovin a minimální obsah tuku mají skyr nebo řecký jogurt), maso jíst pouze libové a často zařazovat ryby.
Rada: současně s vyššími dávkami kortikoidů má být podáváno kalium (draslík) ve formě tablet. Nízká hladina draslíku je spojena s rizikem vzniku srdečních arytmií. Z potravin se zvlášť vysokým obsahem draslíku se vyznačují banány, meruňky, sušené ovoce, luštěniny, sušené houby, špenát, rajčata, rajský protlak a kečup, mák.
Vzestup krevního tlaku je následkem zvýšeného zadržování sodíku a vody v organismu.
Rada: klíčové je proto především omezení příjmu soli. V praxi to znamená omezení solení při tepelné úpravě pokrmů a nahrazení soli kořením, bylinkami, zelenými natěmi, okyselením (jogurtem, citrónovou nebo limetkovou šťávou) nebo použitím chilli. Zdrojem sodíku bývají i minerální vody (Poděbradka, Hanácká), je proto výhodnější pít obyčejnou vodu z kohoutku, kojeneckou vodu nebo minerální vody o nízkém stupni mineralizace.
Léčba kortikoidy vede často k vzestupu cholesterolu, a tedy i zvýšenému riziku kardiovaskulárních komplikací, zejména u pacientů, kteří se s nemocemi srdce a cév již léčí. Zvyšuje se riziko aterosklerózy a jejích komplikací.
Rada: Ve stravě je třeba omezit zejména nasycené mastné kyseliny (máslo, sádlo, kokosový, palmový olej; potraviny obsahující tyto mastné kyseliny – tučné maso, tučné sýry, smetanové mléčné výrobky, plněné oplatky, sušenky, trvanlivé pečivo) a trans mastné kyseliny (potraviny obsahující částečně ztužené tuky – oplatky, sušenky, instantní nápoje, polevy, náhražky čokolády).
Oproti tomu na lipidové spektrum dobře působí převaha mono a vícenenasycených mastných kyselin (rostlinné tuky a oleje, ryby). Pro rostlinné tuky a oleje hovoří i to, že na rozdíl od živočišných tuků neobsahují cholesterol. Na tepelnou úpravu se nejlépe hodí rafinovaný olivový, řepkový nebo rýžový olej. Slunečnicový olej pro vysoký obsah prozánětlivě působících n-6 mastných kyselin není nejvhodnější. Na studenou kuchyni lze využít i méně obvyklé oleje, jako ořechový, lněný, konopný, dýňový, se zajímavým zastoupením příznivě působících n-3 mastných kyselin. Na mazání na pečivo jsou nejvhodnější kvalitní margaríny, v případě hypercholesterolémie i s obohacením o rostlinné steroly a stanoly (př. Flora pro activ).
Zvýšený sklon k bakteriálním a virovým onemocněním, zvýšený sklon k mykózám.
Rada: důležité je chránit se před prochladnutím, omezit kontakt s lidmi s akutním respiračním onemocněním, každou infekci důkladně doléčit. V prevenci mykotických onemocnění může napomoci užívání probiotik.
Kortikoidy ztenčují kůži a vedou ke vzniku strií. Jako nejúčinnější v prevenci strií je pokusit se nepřibrat a po vysazení kortikoidů hubnout pomalu.
I relativně krátkodobé užívání kortikoidů (v řádu tří měsíců) snižuje tvorbu a mineralizaci kostí. O osteoporóze, jejím vzniku a léčbě jsme psali již dříve.
Rada: současně s kortikoidy musí být užíván vitamin D a vápník. Příznivě působí přiměřená fyzická aktivita.
Rada: Při léčba kortikoidy mají být zároveň užívány i léky snižující kyselost tím, že snižuje tvorbu žaludečních kyselin (př. Helicid).
PhDr. Karolína Hlavatá, Ph.D.
