Jak, kde a proč vlastně v těle vznikají?

Močové kameny nazývané také konkrementy (urolithiáza) vznikají, když jsou v moči nerovnovážné poměry či vyšší koncentrace minerálů a jiných látek, které pak krystalizují. Většina vznikajících kamenů je velmi drobná, odchází s močí z těla, aniž by se projevovaly nějaké potíže. Močové kameny se mohou objevit v samotné ledvině (v ledvinné pánvičce), v močovodu, močovém měchýři nebo i močové trubici.

• Pokud se však sejde více faktorů, mohou vznikat i větší, u kterých už při průchodu močovým ústrojím hrozí riziko uvíznutí v zúžených místech (zablokování močových cest pak vede k městnání moči a také k infekci).

Konkrementy mohou mít různý základ - vznikají z vápníku, močoviny (urátové kameny) nebo šťavelanů (oxalátové kameny), fosfátů či struvitů. K jejich vzniku přispívá také snížená tvorba moči nebo městnání moči, změny pH moči a nedostatek látek, které působí proti krystalizaci a agregaci (např. hořčík, citráty, aj.). Tvorbu kamenů může „podporovat“ i užívání některých léků – např. antacid (léky snižující kyselost žaludečního obsahu) nebo sulfonamidových antibiotik. Nejběžnější jsou kameny tvořené vápníkem a šťavelany.

• Častěji se močové kameny tvoří u obézních osob, ale i u lidí, které opakovaně trápí infekce močového traktu.

V rámci diagnostiky močových kamenů se provádí odběry krve, rozbor moči, ultrazvukové vyšetření nebo rentgen. Léčba může být různá – záleží na množství konkrementů (kamenů), jejich velikosti, místě uložení, potížích. Některé typy kamenů je možné rozdrtit (pomocí ultrazvuku, laserem, rázovou vlnou, apod.), kameny z kyseliny močové (urátové kameny) je možné rozpustit změnou pH moči, ale v některých případech není jiné řešení než operace.

Nešiďte pitný režim a tekutiny přijímejte pravidelně!

Pokud se u člověka již někdy močové kameny objevily, je poměrně dost pravděpodobné, že by se mohl jejich výskyt opakovat. A co vše můžeme udělat pro to, abychom tomu zabránili?

• Velmi důležitý je dostatečný příjem tekutin – pokud pijeme málo tekutin, riziko vzniku močových kamenů se zvýší o 40 %. Měli bychom si tak hlídat, že denně vypijeme 2,5-3 litry vhodných tekutin – a v letních slunných dnech, při aktivním pohybu nebo při zvýšeném pocení i více.

Pokud na pití v průběhu dne zapomínáme a pak vypijeme najednou větší množství tekutin, není to zrovna ideální. Abychom zabránili zahuštění moči, musíme pít průběžně – ani navečer není vhodné omezovat příjem tekutin. Nejsme-li si jistí, zda pijeme dostatečně, napovědět nám může sledování barvy moči – měla by být nejvýše světle žlutá.

Nejvhodnější tekutinou je pitná čistá voda, můžeme ji však prostřídat ředěnými ovocnými šťávami, ovocným a bylinným čajem, slabším černým, zeleným či bílým čajem, minerálními vodami (vhodnější je střídat jejich druhy). Často vychvalované pivo není příliš vhodné, tvorbě kamenů nezabrání – a to zejména, pokud se jedná o kameny vzniklé v důsledku nadbytku kyseliny močové (urátové kameny).

Kameny - šťavelany, nebo uráty? Podle toho změňte i stravu

Změny se ale týkají nejen pitného režimu, ale i stravy.

• Neměli bychom to přehánět s příjmem bílkovin (zejména těch živočišných).

Zcela postačí 0,8-1 g bílkovin na kilogram váhy a den, můžeme zařadit i bezmasé dny, kdy při stravování využijeme jiné zdroje kvalitních bílkovin (luštěniny, vejce, mléko a mléčné výrobky). Trápí-li nás nadváha nebo obezita, měli bychom se snažit zredukovat svou hmotnost – v tom nám pomůže nejen vhodný výběr potravin, ale i pravidelný pohyb.

• Pozor bychom měli dávat i na příjem sodíku (a soli) – neměl by překračovat 4-5 g/den.

Měli bychom omezit přisolování, dochucovat pokrmy zelenými natěmi bylinek, vyhnout se potravinám s přidanou solí – např. instantním výrobkům, uzeninám, slaným pochutinám, směsím koření se solí, konzervovaným potravinám ve slaném nálevu. Nevhodný je i vysoký příjem vápníku – lépe je přijímat pravidelně 800-1200 mg/ den. Můžeme čerpat vápník jak z mléka a mléčných výrobků, tak i z ořechů, brokolice či luštěnin.

• Omezte puriny.

Při výskytu urátových kamenů (z kyseliny močové) se doporučuje upravit strava pro snížení hladiny purinů v organismu – úprava je stejná jako při onemocnění dnou. Ze stravy je vhodné vyřadit vnitřnosti, vývary z masa, zvěřina a maso mladých zvířat, méně vhodné jsou také některé typy ryb – např. makrela, sardinky, sledi a ančovičky. Porci masa se doporučuje snížit na max. 100 g/den, konzumaci uzenin je vhodné omezit. Nevhodné je i větší množství čokolády, u luštěnin, které jsou také na puriny bohaté – je vhodné pravidelně zařazovat jejich menší množství.

• Snižte příjem šťavelanů

Pokud se objevily kameny oxalátové – ze šťavelanu vápenatého – je vhodné omezit nebo snížit konzumaci potravin, které jsou na šťavelany bohaté. Mezi ty patří špenát, rebarbora, červená řepa, kapusta, mandle a ořechy, kakao. Pokud chceme některou z těchto potravin zařadit, je vhodnější konzumovat ji zároveň se zdrojem vápníku (tedy např. mlékem nebo mléčným výrobkem, luštěninami) – šťavelany a vápník budou reagovat již v trávicím traktu a nemělo by pak docházet k tvorbě močových kamenů.