Kašel po jídle, hořkost v ústech, pálení žáhy – za tím vším se může skrývat reflux. Pomůže změna jídelníčku, vyhýbání se zvedání břemen a práce v předklonu. Také snížení hmotnosti, případně i léky.
Podstatou refluxní choroby jícnu (GER - gastroezofageální reflux) je návrat obsahu žaludku do jícnu – natrávená potrava smíšená se žaludečními šťávami se tak dostává do kontaktu se sliznicí jícnu, která k tomu není přizpůsobena.
Reflux může být způsoben užíváním některých léků, nebo být důsledkem brániční kýly. Výjimečně se reflux může projevit po přejedení, nevhodném jídle nebo při pohybu krátce po jídle objevit i u zdravého člověka.
U těhotných žen se potíže mohou objevovat jednak v důsledku tlaku rostoucí dělohy směrem nahoru k žaludku, tak i vlivem změn hormonů – a po porodu obvykle vymizí.
Nejčastějším příznakem je pálení žáhy (pyróza), pocit bolesti za hrudní kostí sahající od žaludku až do krku, někdy i kyselost v ústech, hořkost v ústech (když se obsah dostane až zpět do úst). Někdy se problémy objevují pouze občas, po některých nevhodných jídlech, někdy jsou však potíže velmi časté nebo dokonce stálé (po každém jídle, na lačno, v noci několik hodin po ulehnutí).
Potíže nepodceňujte a zajděte se poradit s lékařem – velmi kyselé žaludeční šťávy poškozují sliznici jícnu. Pokud jsou potíže dlouhodobé, rozvíjí se zánět jícnu (ezofagitida), která může vést až k jizvení nebo vředům či dokonce k nádorovým změnám v oblasti jícnu.
Při občasných potížích mohou pomoci antacida, která řeší pálení žáhy. Lékař může také předepsat léky, které snižují tvorbu kyseliny solné v žaludku (účinnou látkou je omeprazolum), nebo také léky podporující správnou funkci dolního jícnového svěrače.
Součástí léčby je obvykle ale také úprava stravy, vyhýbání se nevhodným potravinám a také zvedání břemen, práci v předklonu, a v případě nadváhy či obezity také snížení hmotnosti.
Vhodným jídelníčkem se může dařit potíže významně zmírnit a nebo se jim i vyhnout. V některých případech může být nutné ale i operační řešení.
Nevhodné jsou potraviny smažené a s vysokým obsahem tuku – ty totiž sníží napětí dolního jícnového svěrače a obsah žaludku tak může přecházet zpět do jícnu.
Problémy se mohou objevit i při konzumaci čerstvého pečiva, proto je lépe konzumovat pečivo jeden den staré. Často není ideální ani žitný chléb nebo různé ořechové nebo semínkové chleby. Pozor dejte také na knedlíky a různé kynuté sladké moučníky.
Přemýšlejte i o tom, jak pokrmy dochucujete – problémy často vyvolávají i pikantní (ostrá) koření jako je např. kari, pepř, chilli, pálivá paprika, ale třeba také skořice nebo muškátový oříšek. Podobně je tomu i u česneku a cibule. Při vaření použijte cibuli vcelku, nechte ji vydusit v pokrmu a po úpravě ji odstraňte.
Chuť pokrmům dodají zelené čerstvé nebo sušené bylinky – petrželka, pažitka, libeček, oregano, saturejka, tymián, rozmarýn či bazalka. Vynechte ale rozhodně mátu a obecně mentol/pepermint – ty mohou naopak potíže vyvolat nebo zhoršit.
Ovoce a zelenina jsou zdravým skvělým zdrojem vlákniny, jejíž dostatek se při refluxu rozhodně doporučuje. Zařazujte ale jiné druhy než citrusy, rajčata nebo papriky.
Tyto druhy a také 100% džusy nebo koncentrované ovocné či zeleninové šťávy se bohužel nehodí.
Nedoporučuje se samozřejmě ani alkohol, silná káva či čaj a perlivé nápoje – zejména ty, které obsahují kyseliny (např. kolové nápoje, některé limonády, aj.).
Potíže může vyvolat ale i mléko – zvláště konzumované samotné nebo na prázdný žaludek. Negativně působí také kouření (nikotin).
Každý může samozřejmě reagovat lehce odlišně – mohou vadit třeba i různé jiné druhy koření, mák, jogurty, různé druhy marmelád a nebo i vývary. Pokud jste tedy se svým „průzkumem“ teprve na začátku, je ideální si stravu zapisovat a poznamenávat si kdy se potíže objeví a v jaké intenzitě. Brzy zjistíte, které potraviny vám potíže zhoršují.
Snažte se vyvarovat stresu, rychlé konzumace jídla „za pochodu“ a hltání – tohle vše problémy spíše přinese, než že by je vylepšilo. Na jídlo je opravdu potřeba si vyčlenit čas. A to nejen při refluxu. V klidu si k pokrmu sedněte, jezte pomalu a sousta dobře rozmělněte před polknutím.
Problémy se mohou objevit i po přejedení či přeplnění žaludku – proto je vhodnější si denní jídla rozdělit do více menších porcí (snídaně, oběd, večeře a menší svačinky). Nejezte také krátce před ulehnutím, poslední jídlo je vhodné dát si cca 3-4 hodiny před spaním.
Trápí vás mnohá kila navíc a zejména větší bříško? Pak rozhodně uvažujte o tom, že byste s tím měli něco dělat. Tuk uložený v oblasti břicha totiž tlačí na žaludek, což ovlivňuje i funkci dolního jícnového svěrače. Pokud se podaří váhu snížit, stav by se měl rozhodně zlepšit. V některých případech může pomoci i péče fyzioterapeuta – nácvik bráničního dýchání, vhodné cviky zaměřené na břišní a zádové svaly.
Ke zmírnění potíží přispěje i drobná úprava postele. Dříve se doporučovalo dát si pod hlavu více polštářů. To ale pro krční páteř bohužel není vhodné, lepší je mírně vypodložit matraci v oblasti hlavy a krku (cca o 20 cm, poslouží např. srolovaná přikrývka nebo měkký klín).
Významnou roli při refluxu hraje věk dítěte, stav výživy, zralost CNS a zažívacího traktu. 50 % jinak zdravých kojenců ve věku do jednoho roku zvrací více nežli 2x denně. Důležité je, že nevykazují přítomnost jiného onemocnění, a to především metabolického, gastrointestinálního a centrálního nervového systému. Nezbytné je proto vždy pečlivé klinické vyšetření a anamnestické zjištění možných projevů, na první pohled s refluxem nesouvisejících.
Projevy gastroezofageálního refluxu v dětském věku závisí na stáří dítěte. Určitá specifika má gastroezofageální reflux především v kojeneckém věku.
I u dětí je léčba především konzervativní, zahrnuje režimová a dietní opatření (zahuštění stravy kojenců, častější strava po menších porcích, vyřazení stravy zvyšující napětí dolního jícnového svěrače – tj. tuky, čokoláda, džusy, rajčata atd., děti by neměly jíst bezprostředně před spaním, doporučuje se spát s horní částí trupu a hlavou na polštáři), nebo léčbu medikamentózní ke zvýšení odolnosti žaludeční sliznice a útlumu žaludeční sekrece kyseliny chlorovodíkové. Prospěšné může být i cvičení zaměřené na správnou funkci bránice a svalů trupu.
Mgr. Jitka Laštovičková 
