Ať už se v létě vydáváme o letní dovolené kamkoli, plánování se nám nevyhne. Zapomeňte na podrobný denní harmonogram. Neplatí, že čím víc budeme mít vše pod kontrolou, tím lépe se nám povede. Zvolněte a nechte čas o dovolené plynout.
V dnešní proměnlivé a dravé době se mění vše rychleji, než si vůbec dokážeme představit. Úspěch předpokládá připravenost, a ta se neobejde bez neustále zodpovědnosti za svůj život. Plánujeme, vzděláváme, budujeme kariéru, obklopujeme se těmi správnými lidmi, jíme zdravé potraviny, sportujeme a dětem začínáme plánovat život snad ještě před jejich narozením. Ani dovolené nebo zábavě se tato plánování nevyhnou.
Tato touha po kontrole, ve své podstatě po dokonalosti, se však lehce může změnit ve svůj opak. Člověk totiž míní, ale svět mění.
Když se totiž něco nedaří podle plánu, pociťujeme stres, nepohodlí, nebo dokonce strach. Pro uskutečnění plánu je však nutné tyto emoce zredukovat nebo dokonce odstranit. Chceme se bavit, ale místo toho nakonec lpíme na nefunkčním plánu a potlačováním emocí v sobě zabíjíme spolu se stresem i zárodky radosti. Je tohle opravdu ta zábava, jakou jsme si představovali?
Mnozí ale jistě namítnou, že je lepší mít díky plánu alespoň nějakou orientaci než vůbec žádnou. Nemít plán nebo na něm minimálně tolik nelpět ale rozhodně neznamená chaos. Plánování může vést k tomu, že nevnímáme okolí, sebe ani své pocity. Plán tedy odstraňuje intuici, naslouchání vnějšku a kreativitu a zapojuje pouze myšlení. To je však těžkopádné a dobrý náhradní plán okamžitě nevymyslíme. S pomocí intuice, naslouchání okolí i svým pocitům a kreativity to však zvládneme.
Přehnané plánování k sobě poutá ještě další hrozbu. Neschopnost rychle reagovat je jen začátek. Pokud se do plánování opravdu obujeme s celou parádou, sami sebe redukujeme na stroj, který má poslouchat pouze příkazy mozku. Nereagujeme již na svět, sebe, své touhy, přání, obavy a úzkosti, ale jen na myšlenkový plán, ve kterém jsme jen roboti plnící příkazy. Taková situace vede dlouhodobě k depresím, nebo dokonce k syndromu vyhoření.
Na dovolené naštěstí člověk své plány zahazuje mnohem lehčeji než v normálním životě. Nevhodný plán sice již zkazil nejeden dovolenkový den, ale jen zřídkakdy vede k něčemu horšímu. To samozřejmě neplatí v běžném životě, kdy si jen tak nedovolíme vypadnout z nastavených jízdních řádů.
Není samozřejmě nutné rušit všechny plány, ale pokud se dokážeme naučit, co je opravdu nutné kontrolovat a co je lepší nechat být, mnohdy se nám značně uleví. Nejen to, staneme se dokonce efektivnějšími. Nestojí to za pokus?
Petr Žítek
