Obsahují vlákninu i bílkoviny
„Houby obsahují kromě jiného vlákninu (přibližně 2 gramy na 100 gramů) a také zajímavé procento bílkovin (3 gramy na 100 gramů). Proto se jim říká maso lesa,“ objasňuje dietoložka Karolína Hlavatá.
Říká se jim maso chudých nebo maso lesa. Houby nenechají chladného snad žádného Čecha. Nejsou jen „chudou“ náhražkou masa škodící zdraví. Obsahují v sobě i cenné látky, vitaminy a minerály, prospěšné pro náš organismus.
„Houby obsahují kromě jiného vlákninu (přibližně 2 gramy na 100 gramů) a také zajímavé procento bílkovin (3 gramy na 100 gramů). Proto se jim říká maso lesa,“ objasňuje dietoložka Karolína Hlavatá.
Jsou ale rovněž zdrojem vitamínů. Lesní houby obsahují vitamín B12 a další vitamíny skupiny B, dále pak A a D. Jsou v nich také pro zdraví potřebné minerální látky, například měď, která podporuje tvorbu červených krvinek, důležitý antioxidant selen, který kromě jiného pozitivně ovlivňuje plodnost u mužů, či draslík, prospívající činnosti srdce, svalů a nervové tkáně.
O houbách se uvádí, že posilují imunitu. Jsou také prevencí nádorového bujení, například rakoviny tlustého střeva, a stárnutí, kornatění cév, infarktu či mozkové mrtvice.
Snižují krevní tlak a cholesterol. Mají protizánětlivé a antioxidační účinky. Podle Karolíny Hlavaté je to ale přednost především hub asijských, jako je hlíva ústřičná a houževnatce jedlého známého jako šiitake.
„Obsahují beta-glukany, které mají velmi pozitivní vliv na zdraví. Příznivě ovlivňují hladinu krevního cukru po jídle, účinně napomáhají snižování hladiny cholesterolu a představují potravu pro prospěšné bakterie za vzniku mastných kyselin s krátkým řetězcem. Ty slouží jako energie pro střevní buňky a celkově napomáhají zdraví střev, včetně příznivého vlivu na střevní mikrobiotu,“ objasňuje dietoložka.
Houby jsou vítaným pomocníkem při boji s nadváhou. Zhruba z devadesáti procent se skládají z vody a obsahují minimum tuku. Ve sto gramech hub je jen 149 kJ, a tak se jich můžeme najíst dosyta.
„Záleží ovšem na úpravě. Pokud si z nich nasmažíme mísu řízků, pak si uděláme kalorickou bombu. Je proto vhodnější připravit z hub třeba rizoto, kubu, guláš, polévky a podobně,“ doporučuje dietoložka.
Navzdory pozitivům, mohou tyto dary lesa zdraví také škodit. Zásadní je, kde je sbíráme, jak je skladujeme a upravujeme. Houby se chovají jako houby, a tak mají schopnost do sebe nasávat škodlivé látky z okolí, zejména těžké kovy. Neměli bychom se tedy spokojit s plodnicemi, které najdeme u silnic či průmyslových aglomerací, ale raději investovat čas a vyrazit za nimi do co nejčistší přírody.
„Sbírat bychom měly vždy jen houby, které dobře známe a nejsou staré, rozmočené se stopami plísně,“ dodává Karolína Hlavatá.
Rozhodující pro kvalitu hub, které budeme konzumovat je i to, do čeho je sbíráme a jak s nimi po návratu domů naložíme.
Houby mají tendenci rychle plesnivět, vždy je proto ukládejte do proutěných košíků nebo prodyšných látkových tašek či sáčků, nikdy do igelitu nebo umělohmotných nádob.
Pozornost a čas věnujte také jejich dostatečné úpravě. Jsou těžké do žaludku, a tak mohou způsobit zažívací potíže. Z tohoto důvodu by je neměli jíst malé děti a senioři, které trápí trávení.
„V každém případě by se měli vyhnout houbám smaženým. Dušené či jen přidané pro chuť k jinému pokrmu takový problém nejsou,“ vysvětluje dietoložka.