Mozek je opravdový nenasyta. Je to nejvyvinutější orgán ze všech, jeho výživová a energetická spotřeba je desetkrát vyšší v poměru k hmotnosti než u ostatních orgánů. Dále pak záleží na tom, čím ho krmíme. Pokud mu totiž dáváme správné krmivo, bude dlouho ve skvělé formě. A s ním pochopitelně i my.
Podle takzvaných orgánových hodin je mozková aktivita nejvyšší dopoledne mezi 9. a 11. hodinou. V tento čas si hravě dokážeme poradit i s těmi nejnáročnějšími úkoly. Ani větší pracovní zátěž není v tento čas vnímána jako unavující. Hlava je ve vrcholné formě, mozek je správně prokrvený, krátkodobá paměť má největší kapacitu. Je třeba využít tuto část dne opravdu maximálně, v tuto dobu totiž vzniká nejvíce geniálních plánů!
Naše schopnost komunikace dosahuje vrcholu, je to optimální doba pro jednání, pohovory či schůzky. Hravě se vypořádáme s jakýmkoli úkolem a jakoukoli prací.
Semena lnu jsou pro naše zdraví více než vhodná, neboť poskytují nejbohatší rostlinný zdroj kyselina alfa-linolenové (ALA), což je mastná kyselina omega-3 rostlinného původu. Zároveň s tím obsahuje lněné semínko i extrémně vysoký obsah lignanů. Ty působí v lidském těle jako antioxidanty a mohou snižovat hladinu lipidů. Byl dokonce prokázán i jejich nepřímý vliv na snížení rizika kardiovaskulárních onemocnění a některých typů karcinomů. Přestože je len ceněn pro svou vlákninu, protein, dužinu a další zdraví prospěšné sloučeniny, skutečný zázrak lněného semínka spočítá právě v jeho obsahu omega-3 mastných kyselin a lignanů. Tyto konkrétní složky hrají totiž velkou úlohu při snižování rizika srdečních chorob, mozkové mrtvice i vysokého krevního tlaku. Zároveň mají obě složky významný vliv na vývoj mozku. A to už v těhotenství.
Ořechům se někdy říká potrava pro mozek. Je to dáno vysokým obsahem vitamínů skupiny B a obsahem minerálních látek, zejména pak hořčíku, vápníku a fosforu. Skvělé jsou pistácie a kešu ořechy. Ovšem jediné ořechy, které už na první pohled lidský mozek připomínají, jsou ořechy vlašské. A ne náhodou, mají na něj totiž až neuvěřitelný vliv.
Vlašské ořechy obsahují celé spektrum vitamínů skupiny B a také vitamín E. Dále pak celou řadu důležitých minerálních látek i zdravé tuky. Nechybí omega-3 mastné kyseliny i kyselina alfa-linolenová.
Například studie publikovaná v Plant Foods for Human Nutrition v listopadu 2011 zjistila, že potkani, kteří byli krmeni vlašskými ořechy, po 28 dnech prokázali „značné zlepšení paměti a schopnosti se učit” v porovnání s kontrolní skupinou, jež ořechy nedostávala. Další studie, publikovaná o dva roky později v Nutritional Neuroscience prokazuje, že mastné kyseliny ve vlašských ořeších mohou předcházet zánětům spojeným se stárnutím a oxidačnímu stresu v mozkových buňkám hipokampu. Studie též připisují pravidelné konzumaci vlašských ořechů další pozitivní vlivy na mozek, jako prevenci neurodegenerativních poruch zahrnující i demenci, a zlepšují logické uvažování, koncentraci a mezibuněčnou komunikaci.
Mozek má rád mořské ryby i dary moře. Ukrývá se v nich totiž vysoký obsah jódu, podporují soustředění a rychlost myšlení.
Monika Poledníková
